Láhve a výrobky tykev

„Ze všech známých rostlin je tykev jediná, o které se odborníci domnívají, že v prehistorických dobách pokrývala celou zeměkouli. Objevuje se jako jedna z prvních pěstovaných rostlin v oblastech po celém světě a byla používána všemi známými kulturami v mírných a tropických zónách“ (Summit, Widess 1996).

Podle Ginger Summit a Jima Widesse, autorů „The Complete Book of Gourd Craft“, si nikdo není zcela jistý, odkud se vzaly domestikované tykve. Pozůstatky tykví staré mnoho tisíc let byly nalezeny v oblastech s vhodným klimatem v Severní a Jižní Americe, Africe a Asii a na tichomořských ostrovech. Někteří věří, že tykve pocházejí ze západní polokoule, ale v Africe je také mnoho divokých předků tykví. Jedna teorie dokonce tvrdí, že tykve se unášely v oceánských proudech na západní polokouli z Afriky a rostly tam dlouho předtím, než v roce 12 000 př. n. l. dorazili lidé (Summit a Widess 1996). Některé z nejstarších exemplářů semen tykve a fragmentů skořápek byly nalezeny v Americe, včetně některých, které byly z doby 10 000 př. n. l. nalezeny v Ayacuchu, Peru, 13, 000 let stará semena nalezená spolu se zbytky mastodontů v Gainesville, FL, a 9 000 až 12 000 let staré exempláře z jeskyní Ocampo v Mexiku. Druh tykve byl jednou z prvních pěstovaných rostlin v oblasti středního Mississippi v Severní Americe mezi 2 000-3 000 př. nl (Summit a Widess 1996). Některé malé divoké tykve pocházející ze Severní Ameriky zahrnujíOkeechobenis z Floridy, C. texana z oblasti údolí Mississippi, Ozarka z východní Severní Ameriky a buvolí tykev ze suchých oblastí jihozápadu Spojených států (Summit and Widess 1996)

 

Než se tykev používala jako nádoby, používala se jako potravina a lék. Malé plody některých druhů jsou chutné (některé jsou velmi hořké), semena byla využívána jako potravina s vysokým obsahem bílkovin a tuků a kořeny, listy, stonky, plody a květy měly léčebné využití (Summit a Widess 1996). Podle Charlese Heisera, autora „The Gourd Book“, jsou kontejnery nejběžnějším použitím tykví, ale existuje tolik tisíc použití, že je nelze všechny vyjmenovat. Jsou ideální nádobou na vodu nebo mléčné výrobky, protože ochlazují obsah odpařováním jako hliněné nádoby (Heiser 1979). Tykve byly používány jako nádoby dávno před košíkářstvím nebo hrnčířstvím a zůstávají oblíbené i po vynálezu keramiky, protože jsou lehčí při přepravě zboží (Summit a Widess 1996; Heiser 1979). Některé z nejstarší keramiky dokonce napodobují tvar tykve. Někteří historici se domnívají, že primitivní košíkářství vzniklo ve formě ovinutí provazů kolem tykví, které se používaly jako rukojeť, ochranný obal nebo je připevňovaly k rybářským sítím jako plováky (Summit a Widess 1996). Tvar přesýpacích hodin, který se vyskytuje u některých druhů tykve, umožňuje snadné připojení lana. Když tykev nemá přirozeně tento tvar, mnozí kolem ní na počátku svého vývoje uvážou lano, takže se uchytí a roste (Heiser 1979). Tykve se běžně používají ke skladování obilí a jiných pevných potravin, jako je med nebo sůl, po celém světě, ale používají se k ukládání a přepravě všech druhů zásob (Summit a Widess 1996). Summit a Widess citují mnoho použití tykví po celém světě. na Novém Zélandu ptačí a krysí maso se konzervuje ve vlastním tuku a skladuje se ve zdobených tykvích, které se podává při zvláštních příležitostech. Američtí osadníci věřili, že vejce vydrží déle a jsou chráněna před škůdci, pokud jsou uchovávána v bušlových tykvích, a domorodí Američané házeli do tykví horké kameny, aby se uvařila voda. Archeologové vědí, že naběračky z tykve byly používány k nalévání a roztírání těsta na horké kameny ve Střední a jihozápadní Americe, protože se nacházely tykve se spáleným dnem. V Japonsku byly lahve saké z tykve rodinným dědictvím, které bylo svěřeno nejstarším synům. Chokweové ze severovýchodní Angoly skladovali mravence v tykvích, sundávali jim křídla a balili je mezi vrstvy soli, než přidali horkou vodu a tykev pevně uzavřeli (Heiser 1979). V Africe a Americe, děti jsou krmeny malými lahvemi z tykve a někdy se dokonce koupou nebo houpají ke spánku ve velkých (Summit a Widess 1996). Mnoho nápojů je také fermentováno v tykvích. Masajové v Keni odebírají krev kravám tak, že propíchnou malou dírku do krční žíly, která je dostatečně malá na to, aby kráva mohla žít. Buď používají krev samotnou, nebo ji smíchají s mlékem, medem nebo močí. Poté se několik dní fermentuje, než ho vypijí muži připravující se na lov nebo válku. V Americe bylo pivo někdy fermentováno v tykvích a Havajané v nich kvasili poi několik týdnů (Summit a Widess 1996). nebo moč. 

 

Tykve mají také širokou škálu dalších použití, jako jsou nástroje, oděvy, ptačí budky, nádoby na tření olejů nebo tělových barev, léky, semena, návnady nebo střelný prach, a dokonce i jako platidlo, abychom jmenovali alespoň některé. Národní měna na Haiti je známá jako „gourde“ (Summit and Widess 1996). Tykve se také široce vyskytují v umění a náboženských obřadech a hrají důležitou roli v mnoha mýtech. Mnoho skupin lidí zahrnuje tykve do svých příběhů o stvoření, často sestávající z rozbité tykve, která rozlévá vesmír nebo jeho části (Summit a Widess 1996).