Chívarové- lovci lebek

Chívarové -  španělsky Jíbaro, vlastním jménem Shuar, Ashuar, je etnická skupina jihoamerických indiánů žijící na území Ekvádoru a Peru, zejména v povodí řeky Maraňon. Chívarové obývají okrajovou oblast Velké Amazonie v podhůří ekvádorských a peruánských And, především horské pralesy a savany. Tradičním způsobem obživy je tropické zemědělství.  Velmi významný je i lov drobné zvěře (opice, ptáci), prováděný dodnes často foukačkou a otrávenými šípy. Foukačky a také oštěpy používali i v boji – Chívarové jsou jedni z mála indiánů, kteří neznají luk a šípy. Chívarové byli v minulosti velmi bojovní, jednotlivé skupiny Chívarů válčily mezi sebou i proti sousedním etnikům. V 15. století dokonce odrazili vpád vojska inckého vládce Huayna Cápaca který se je pokusil připojit ke své říši. V koloniálním období vedli několik povstání proti Španělům a dlouho vzdorovali snahám katolických misionářů o christianizaci.

Tsantsa- Chívarové nejvíce prosluli jako lovci lebek. Trofejí ze zabitých nepřátel však není lebka, ale vypreparovaná kůže – tsantsa. Tsantsa vznikne stažením kůže (včetně obličeje) z hlavy , jejím pomalým vysoušením a smršťováním za pomoci ohřátého písku, popela a bylin. Správně vyrobená tsantsa má zhruba velikost pěsti, přičemž si zachovává všechny rysy obličeje. Její ústa a oční víčka jsou zašita rostlinným vláknem. Muž, který zabil nepřítele, měl právo nosit z něj vyrobenou tsantsu jako amulet na hrudi. Po vítězné bitvě Chívarové tančili tanec  tsantsy, podobný skalpovému tanci severoamerických indiánů. Právě kvůli tsantsám měli Chívarové mezi bělochy dlouho pověst kanibalů, avšak neprávem.